V průmyslové výrobě je povrchová úprava běžným, ale náročným procesem. Historicky se stříkací operace často spoléhaly na ruční práci. S technologickým pokrokem se automatizované stříkací zařízení stále více používá v různých výrobních nastaveních, což prokazuje výrazné výhody z hlediska efektivity výroby a kvality nátěru.
Ruční postřik obvykle závisí na zkušenostech operátora a technické důslednosti. Rozdíly v individuálních návycích a úrovních odbornosti mohou snadno vést k nesrovnalostem v tloušťce povlaku, jednotnosti a barvě. Manuální operace jsou navíc omezeny pracovní dobou a fyzickou výdrží; únava při nepřetržité práci může ohrozit konzistenci. Naproti tomu automatizované stříkací zařízení řídí stříkací dráhy a výstup barvy prostřednictvím přednastavených programů nebo zpětné vazby senzoru, udržuje konzistentní provozní standardy po dlouhou dobu a zajišťuje stabilní výkon, pokud jde o jednotnost a konzistenci.
